Říjen 2015

Narozeninová podzimní romance

25. října 2015 v 9:37 | Creencia
Narozeniny jsou super věc. A nejvíc super je, když "žijete" ve třech městech a máte kamarády a své blízké na různých místech. A všichni ten váš věk chtějí oslavit. Ve dvaceti jsem říkala, že po dvacítce už narozky slavit nebudu. No a vypadá to opět jako minule (a předminule a...) na desetidenní oslavy :D Já mám ráda mít víc malých oslav. Ono to taky v poslednich 3 letech ani jinak nejde, když lítám po celé republice.

Minulý rok jsem slavila narozky s kamarádkou v Amsterdamu a chtěla jsem z toho udělat tradici. Letos jsem tedy plánovala taky nějaký prodloužený víkendový trip, ale už jsme minulý měsíc slavily kamarádky narozky ve Vídni, tak se nebudu opičit :D

První oslava byla v práci- kolegové z advokátky mi připravili krásnou oslavičku v zasedačce, já jsem napekla nějaké dobroty, pilo se víno, dostala jsem krásný náramek... Pátek a sobota byla zase ve znamení oslav s mými kamarády doma a s rodinou. No poslední 4 dny jenom jím a jím, už se těším, až to vypotím na nějakém cardiu a HIITu :D

A příští týden, kdy bude i ten den "D", tak budu oslavovat v Olomouci. Ještě vůbec nevím jak, protože všechny plány se točí kolem plánů mého přítele, který je ovšem tak tajuplný, že mi nechce nic prozradit. Ani mým kamarádkám, které taky něco plánují. Takže se asi budu možná muset rozpůlit :D
No a oslavy skončí v pátek, kdy jdu na narozeninovou večeři a drink se svým nejlepším kamarádem a svou nejlepší kamarádkou.

A k tomu všemu je tu konečně podzim. Barevné listí, které šustí pod nahoma, mě neustále láká na procházky a já lítám v hromadách listí jako malé děcko. Miluju podzim!

Také už začínám vymýšlet dárky na Vánoce a pokukovat po obchodech a e-shopech. Strašně ráda dávám dárky. Mám z toho větší radost, než když něco dostanu já. Nejradši bych i teď na svoje narozky dala všem dárky :)

A jak si užíváte podzim vy?

Vaše C.

Sedmý

4. října 2015 v 13:44 | Creencia
Přesně tolikátý semestr na právech jsem před dvěma týdny začala. A nějak nedokážu uvěřit tomu, že jsem to přežila bez ztráty kytičky. Jako dalších mých 30 spolužáků...Seděla jsem v aule, rozhlížela se a nenacházela tolik známých tváří... zase je nás o pár desítek míň...

Tento semestr je zároveň první, kdy se budu snažit zkloubit školu, učení a práci. Narvala jsem rozvrh do 2,5 dne s tím, že ty dva dny mám fakt nonstop od 8 do 8 :D Čtvrtky a pátky chodím do práce, vyšli mi v advokátce neuvěřitelně vstříc, tak jsem ráda. Do toho pendlování mezi Prahou, Olomoucí, fitness, přítel, diplomka a publikační činnost pro Oxford... Tak jsem na sebe zvědavá, jak to všechno budu zvládat, zatím to funguje- stala jsem se mistryní v timemanagementu, žádná volná minuta nepřijde nazbyt :D Snad poprvé v životě mi naši řekli, jestli toho nemám náhodou moc. Což je dost velkej rozdíl oproti tomu, co jsem poslouchala minimálně od maturity ("Nestěžuj si, že toho máš hodně, co mají říkat ti, co k tomu chodí do práce... vždyť máš školu jenom 4 dny v týdnu!")

Člověk to má takové, jaké si to udělá. Já jsem přes léto hodně přeorganizovala svůj dosavadní způsob života. A taky jsem udělala jeden docela zásadní krok. Prostě jsem si řekla, že budu šťastná a že budu dělat jenom to, co mě baví a naplňuje. A budu se obklopovat lidmi, kteří to mají nastavené stejně jako já. Z toho důvodu jsem ze svého života také vyškrtla lidi, kteří mě nějakým způsobem "brzdili" a brali mi energii. Spíš tu psychickou než fyzickou. A víte co? Funguje to! Nelituju toho a ať si za zády o mě lidé říkají, co chtějí. Brala jsem ohledy na všechny ostatní dost dlouho a myslím, že po 23 letech života je čas být trošku sobec a myslet také na sebe. :)

Mějte se krásně, užívejte podzimu (moje nejoblíbenější roční období!) a mějte se rádi!

C.