Duben 2014

Zásadní rozhodnutí

27. dubna 2014 v 12:29 | Creencia
Včera jsem udělala zásadní rozhodnutí a rozhodla jsem se, že v OL změním bydlení. Na jednu stranu mi je líto, že své dosavadní splolubydlící opustím, protože jsme spolu až na výjimky vycházely fakt suprově, ale musím myslet taky na sebe. A já prostě s nima nemám na učení klid. Můžu to říct 100x, ale z jejich strany se nic nezmění. Nemyslím si, že by byly vyloženě netolerantní, ale prostě nechápou, že já se fakt potřebuju učit dýl než hodinu denně. Navíc poslední dobou sloužím jako poradce při psaní seminárek a bakalářek, takže bych už měla být uvedena minimálně jako spoluautor :D Doufám ale, že se nadále budeme v OL stýkat a "rozejdeme" se v dobrém :)
Od září budu tedy bydlet s mojí kamarádkou z práv, které právě odchází jedna spolubydlící. Teď o víkendu jsme si zkusily bydlení nanečisto a vyhovuje nám to :) Navíc my máme úplně stejný styl učení, ve stejnou dobu vstáváme a jelikož studujeme stejnou školu, tak se vzájemně i chápeme :D A už máme naplánované, jak se budeme spolu učit a psát diplomky a budeme strašně chytré a všechno dáme napoprvé :D Maličký problém je, že máme strašně moc věcí společných a vždycky se nad něčím strašně zakecáme.... :) A taky budeme spolu vařit, protože ta kuchyň je suprová!

Počasí je opět skoro letní, takže učení prolínám bruslením a procházkami :)
Příští týden mě už čeká první zkouška a zápočet a čas je to, čeho se mi momentálně nedostává.
Už se těším domů na čarodějnice a na 1. máje. Budeme grilovat a slavit narozeniny a svátky půlky rodiny :)

PS: Miluju šeříky, kolem fakulty teď krásně rozkvetly a ta vůně je božská :) Musela jsem si jich pár utrhnout k sobě na kolej. A ještě jsem to doladila květy z kaštanu, který je kolem kampusu snad všude :)

A jak se daří vám, co plánujete na čarodějnice a 1. máje? :)

Ale ono to půjde.... Snad :D

22. dubna 2014 v 20:36 | Creencia
S plnou vervou jsem se ve čtvrtek a v pátek vrhla na ty slavné otázky z korporačního práva (ano, už se to nejmenuje obchodní, ale korporační :D ) a ačkoliv se to zdálo jako nepřekonatelná meta, tak to šlo docela fajn. Nejtěžší bylo asi dát všechny ty §§, zákony, komentáře a judikaturu dohromady a přiřadit k otázkám, ale potom to šlo docela od ruky. I když během 48 hodin jsem toho asi v životě tolik nepřečetla a všechny valný hromady, jmenovité akcie, stanovy, veřejné listiny a jednatelské oprávnění mi lezlo krkem :D Tento víkend se potřebuji věnovat i jiným předmětům, protože za 3 týdny mě už čekají první klauzury a žaloby a odvolání a já jsem momentálně ráda, když poznám alternativní petit :D
Viděla jsem se taky se spolužačkou, která přešla minulý rok na práva do Brna, a úplně si to pochvaluje, jaká to tam je pohodička... no co vám budu lhát, záviděla jsem :D Ale paradoxně ona závidí mě, že prý budeme pořádně vycepovaný. No nevím, ukáže teprve praxe :)

Jinak nastalo studijní období, nikde žádné pořádné akce, všichni dřepí v knihovně nebo ve studovně. Achjo, každým rokem to přichází dřív a dřív... doufám, že si to v létě pořádně vynahradím :D

Taky jsem byla v kině na filmu "Klub poslední naděje". V kině je teda už od února, ale já se na něj dostala až teď. Pokud jste neviděli, určitě doporučuju. Je to teda strašně silný a těžký film, ale je podle skutečných událostí a člověk si uvědomí spoustu věcí. Příběh je posazený do roku 1985 a násl., v době, kdy se o HIV moc nevědělo a léky byly ještě ve vývoji. Hlavní hrdina je HIV positivní a doktoři mu sdělí, že mu zbývá měsíc života... tak se snaží všemi způsoby zajistit léky nejen pro sebe, pochopitelně nelegálně a.... nebudu spoilerovat, je to prostě tragické, úžasné a inspirativní zároveň. (A zažalovala bych celý americký úřad pro kontrolu léčiv!)

Následující 4 dny se budou vést v němčině a ústavněprávní komparatistice. Fakt nevím, jestli mi mozek vydrží přemýšlet v němčině 10 hodin denně v kuse, ale jednou už jsem se do toho kursu upsala, tak to dotáhnu až k tomu certifikátu. Ačkoliv nevím, jestli si z toho někdo u soudu nebo v AK sedne na zadek :D

Jak válčíte se školou vy?
A jaký je váš názor na problematiku HIV/ AIDS?
:)

Keep calm and study!

16. dubna 2014 v 21:26 | Creencia
Dle fotek a statusů na FB jsem zjistila, že dneska měli maturanti z mého bývalého gymplu poslední zvonění. To jako fakt? Pět týdnů před maturitou? To se jako budou měsíc doma "připravovat" na maturitu? Aha :D Já osobně bych ten měsíc teď před zkouškama potřebovala :D Včera nám zveřejnily otázky k předstátnicovce ( 4 týdny před zkouškou), okruhů je 60 nemá to absolutně žádnou systematiku a k jedné otázce je potřeba načíst asi 10 zákonů a 1000 stránek komentářů... no fakt nevím, kdy to jako hodlám vypracovat, když do 16. května mám normálně školu a z toho poslední 2 týdny zápočty před zkouškama a klauzurama :D S kamarádkou jsme si to porozdělily, aby toho bylo míň. Takže chci teď maximálně využít velikonoční "prázdniny" a aspoň těch 10 otázek udělat. Zatím mám tempo 50 § za 4 hodiny ... takže když nebudu chodit spát, jíst a čůrat, tak bych to za ten měsíc mohla mít hotové :D
Bože, já bych radši dělala 10 maturit za sebou než tohle. Můžete mi někdo vysvětlit, co mě to napadlo, jít na práva?

Kromě toho začíná období narozenin a svátků v naší rodině. Takže jsem šla nakupovat dárky a jak už to bývá zvykem, koupila jsem si při té příležitosti taky něco pro sebe :D Konkrétně pouzdro na ruku na mobil a klíče, abych s tím mohla běhat a bruslit, jelikož softshellku jsem definitivně zazimovala a jiným kusem oblečení s kapsami nedisponuji :)


Zítra večer razím do kina na "Klub poslední naděje" s bývalýma gymplákama. Těším se, v kině jsem už strašně dlouho nebyla! :)

Mějte se krásně, užijte si velikonoční svátky (holky, ať váš zadek přežije bez větší újmy ;) ) a hezky studujte! :D
C.

Hlavně zachovat klid!

13. dubna 2014 v 16:04 | Creencia
Za měsíc mám první zkoušky a zápočty. Normálně je měsíc dost dlouhá doba, ale na právech je to už hraniční :D Ačkoliv jsem věděla, že tento semestr bude zatím nejnáročnější, až doteďka jsem byla úplně v klidu a nechápala jsem spolužáky, kteří už od března trávili půl dne a celou noc ve studovnách a v knihovnách. No teď už to chápu :D Je toho fakt hodně a já nestíhám. Mezi klasickými zkouškami a klauzurami, kterých mě čeká 8 (a 4 zápočty), mě čekají ještě 2 předstátnicové souborné zkoušky. Snažila jsem se to brát jako normální zkoušku, když jsem ale viděla svůj bořící se komín materiálů na 1 z nich a porovnala jsem to s hromádkou, kterou má moje spolubydlící na CELÉ bakalářské státnice na fildě, tak mi došlo, že to asi žádná sranda nebude :) Tak jsem se šla uklidnit pohledem na zabarikádovaný pokoj učebnic mého kamaráda medika a bylo mi zase líp :D

Mimo to musím začít víc hlídat svůj bankovní účet. Zatímco minulý rok se mi návrháři netrefili do vkusu snad ani jednou, letošní kolekce jakoby byli šité přímo pro mě... no prostě přijdu do obchodu a vykoupila bych tam 90% věcí. Naposledy jsem takhle vzala útokem Orsay a to jsem tam ještě půlku věcí nechala, abych nepřesáhla týdenní limit pohybu na účtě :D Ale mám pro to legitimní důvody- u soudu musím dodržovat dress-code! :)

Už aby bylo léto! :)

Prozření.

7. dubna 2014 v 13:42 | Creencia
S hendikepovanými lidmi jsme se už setkala, ale nikdy ne v takové intenzitě a na tak dlouhou dobu. Jestli znáte z filmů takové ty momenty, kdy se hlavní hrdina od základů změní, když se mu stane nějaký úraz apod., tak přesně to se mi o víkendu stalo.
Jeden z mých nejlepších kamarádů měl úraz páteře, přežil klinickou smrt a ačkoliv mu lékaři dávali 10% naději, že se vůbec kdy postaví na nohy, tak chodí, řídí auto, studuje VŠ a je to jeden z těch nejpositivnějších lidí, co znám. Díky němu jsem tenkrát před 5 lety strašně přehodnotila své priority. A o víkendu bylo pokračování.

Jak jsem psala, šla jsem na ples Fakulty tělesné kultury. Bylo tam hodně vozíčkářů a jinak fyzicky i mentálně postižených lidí, s několika z nich jsem se seznámila, zatancovala, pobavila... v tomhle já nemám žádné zábrany. A víte co? Mají strašně těžký život, ale jsou to ti nejpozitivnější a nejsluníčkovatější lidi, které jsem kdy poznala. Jak se smáli, "tancovali" do rytmu a měli radost, že neděláme rozdíly.
Strašně se mi ta akce líbila, bylo to takové rodinné, všichni byli moc milí a přijali mezi sebe všechny bez rozdílu...

A na mě to k půlnoci dolehlo a musela jsem to jít vybrečet na záchod. Nebrečela jsem lítostí nad osudem těch lidí. Protože oni jsou mnohdy šťastnější než my. Brečela jsem nad tím, v jak sobeckém a materialistickém světě to žiju. A styděla jsem se za to. Bylo mi líto, že 90% lidí kolem mě si pořád na něco stěžuje a dělá ze sebe obětního beránka. Přitom to jsou ty nejmalichernější věci. Všichni chtějí být krásní, bohatí, úspěšní a jen takové lidi pouští do svých životů. Do háje, poslala bych tam půlku naší právnické, ať to těm sobcům dojde!!!!
Měli bychom být vděční za to, co máme. Že jsme zdraví, chodíme do školy, do práce, že máme zdravou rodinu a přátele... měli bychom si užívat každý den, usmívat se na lidi, být milí a pozorní. Protože stačí jedna blbá náhoda a náš život se může změnit od základů...
Každý má občas depky, stresy a má pocit, že má nejtěžší život ze všech. V takových situacích si, prosím, vzpomeňte na ty, kteří to mají horší. Potom si budete mlátit hlavu o zeď a říkat si, jací jste vlastně pitomci. Tak jako já! :)

Na lepší a krásnější život! :)
C.

Listování, studium, plesání a léto!

4. dubna 2014 v 13:14 | Creencia
Vypadá to, jako kdyby přišlo léto :) Venku je strašně krásně, konečně nosím sukně a šaty... a sluníčko dodává energii :)
V Olomouci tentokrát strávím 3 týdny v kuse, domů se podívám až na Velikonce. Dneska totiž vyrážíme na ples Fakulty tělesné kultury. Jednou z organizátorek je totiž moje spolubydlící :) Téma je ze století do století, tak jsem uploadovala svůj Great Gatsby outfit z právnické párty a snad zazářím i u sportovců :D :)
No a další týden a víkend je věnovaný náročnému studiu v němčině, protože jsem se přihlásila do jednoho právního kurzu, který se ukázal, že bude náročný :D Bude pod vedením profesorů z právnické fakulty v Grazu (Rakousko), budu muset napsat odborný článek v rozsahu min. 10 stran na určené téma a v Rakousku ho potom obhájím a v případě úspěchu dostanu jakýsi certifikát tamější univerzity... no co bych pro kus papíru neudělala (třeba ležela 16 hodin denně 2 týdny v kuse v knihovně v německých odborných publikací :D ). Takhle vypadá můj koutek v knihovně:
A také bych se tu chtěla zmínit o Listování aneb scénickém čtení souboru Lukáše Hejlíka (to je ten strašně sexy herec v Ordinaci tuším :D ). Byla jsem na italské knížce "Já se nebojím" a bylo to naprosto dokonalé, smála jsem se, brečela dojetím... Jsem z celého toho projektu nadšená, všem to mohu doporučit a za mě to určitě nebylo poslední Listování ;) Teď vyráží na turné k francouzské knižní sérii "Merde!", takže neváhejte, vypadá to fakt skvěle! :)

A jak si užíváte letního počasí vy? :)