na Blog.cz

Pokud máte alespoň nějaký vztah k filmové hudbě, tak Hanse Zimmera určitě znáte. Je to německý hudební skladatel, který je autorem soundtracků snad k polovině amerických filmů :) Uvedu například: Lví král, Gladiátor, Počátek, Černý jestřáb sestřelen, Piráti z Karibiku, Poslední Samuraj, Šifra mistra Leonarda, Král Artuš atd....

No a taky Pearl Harbor. Neodolala jsem a včera jsem se na něj podívala. Už asi podesáté. Opět jsem brečela, opět jsem zavírala oči nad přehnaným americkým patriotismem, opět se rozplývala nad Joshem Hartnettem a Benem Affleckem... (co mi to děláte, kluci... :D)

Ale tentokrát jsem svému mozku dala více prostoru vnímat hudební doprovod. Bylo to tak jemné, něžné, ale zároveň ohromující a úchvatné (začínají mi docházet adjektiva, tak radši už končím se svým "výlevem").

Ráno jsem si sedla k netbooku, našla asi 20 Zimmerových soundtracků a mám s hudbou vystaráno na měsíc dopředu :)

Jednoduše- hudba, pod kterou je podepsaný Hans Zimmer, vás nemůže zklamat. Myslím, že jeho díla značně přispěla k tomu, že ty dané filmy získaly tak vysoké hodnocení. Já nevím, ale kdyby složil hudbu k Simpsonovým, -které asi jako jediná na světě opravdu k srdci nenávidím- (omlouvám se všem fanouškům, fakt jsem zkoušela přijít jim na chuť, ale bohužel...) tak z nich nadšeně udělám můj nejoblíbenější seriál :D

Teď ještě malá ukázka ze soundtracku k Pearl Harbor:

Hola, amigos!

Tak jsem se vám vrátila s teplých krajin. Bylo to fakt super :) Pláž, sluníčko, koktejly, nákupy, polonahý chlapy na každym kroku..... a párty, párty a párty. Se ségrou jsme ležely na pláži asi 10 minut a už nás nějací týpci zvali na "big open ait party with DJ Mike něco-co- si -už -nepamatuju" :D A vůbec, za ten týden mě oslovilo tolik kluků, jako v celym životě ne.

Moje závislost na opalování a touha po krásně hnědé pleti byla ukojena :D Víte, už tak jsme se ségrou snědší typy a po tom týdnu vypadáme jako cikáni (prosím, nehledejte v tom nějaký rasistický podtext) :)

Zase nám na cestě zpátky nepřiletěl kufr. Ono se říká, že taková věc se vám stane jednou za život, ale v naší rodině je to naprosto běžná věc. Prakticky vždycky, když někam letíme, tak se nám to stane. Jednou zůstane kufr v Praze, podruhý místo v Atlantě skončí v Houstonu, potom nepřiletí do Málagy atd... fakt sranda :D Oblečení by člověk nějak oželel, nesbalil si přeci celou skříň, ale momentálně jsem bez kosmetiky. Absolutně žádný. Fakt sranda nadruhou :D

Taky jsem byla po týdnu dovolené v práci a zjistila jsem, že bez mého vědomí překopali všechny směny. A ty moje až do konce července zrušily, 5 směn... to je hodně hodin a dost peněz. A navíc mě (a další 3 brigádníky) vědoucí pustila domů dřív, že prej mi přece nebudou platit za to, že sedím, piju džus a čekám na klienty, jako bych mohla za to, že jsou dovolené, vedro a lidi prostě nechodí. V pondělí si jdu domluvit směny na srpen, snad už nic rušit nebudou a já odpracuju všechny hodiny, abych si taky něco vydělala. Sice to nebude nic moc, ale každá koruna dobrá :)

Škola mi navíc začíná UŽ 17. září, takže brigáda v září je passé. A to snad na všech ostatních vejškách začínají až 1. října.

Až se dokopu k fotkám z dovolené, tak jsem nějaké "hodím":)

Mějte se krásně a užívejte léta :)

Tak se po 6 denním pracovním maratonu opět hlásím. Nadšení a zapálení pro můj summer job vyhasla, po dnešku mě to přestalo bavit. Pořád to samé dokola a dokola (i když dneska bylo ze začátku tak málo práce, že jsem čekala, kdy mi dají hadr do ruky a pošlou mě vytřít kanceláře na personální, ačkoliv je to daleko od mého popisu práce :D). Víte, já potřebuju nějaký vzrušení, akci nebo prostě něco. Dneska jsem teda s pevným rozhodnutím rodičům oznámila, že ty práva fakt musím vy-/do-studovat, protože si nedokážu představit, že bych něco podobného dělala celý život. No, ono to s tou právničinou taky není tak růžové, ale ponechte mi trošku mých naivních iluzí. Prosím :)

Snad to do konce srpna přežiju :D

Zatím mým pramenem života je fakt, že se za 24 hodin budu slunit v teplých krajích, číst Johna Steinbecka a pozorovat opálená sexy mužská těla :D

Tak adiós, amigos a za 8 jsem tu jako na koni :)

Zdravím :) Ve středu jsem si udělala čas a s kamarádkou z gymplu jsme vyrazily do kina na Dobu ledovou 4. Původně měl jet i pan N., ale měl nějaké vyžizovaní kvůli vysoké škole, tak jsem jely samy. Bylo to super :) Před kinem jsme se ještě šly "mrknout" do obchodů, všude mají slevy, takže mi během 10 minut zmizela z účtu skoro tisícovka, ale zase mám krásnou šedou koženou kabelu a "právnickou" halenku (jak řekla kamarádka :) :D

Film se mi opravdu líbil, rozhodně je DL 4 lepší než trojka :) Zasmály jsme se podle mě docela dost :) Nejvíc tedy při narážek na USA jakožto Zemi zaslíbenou nebo na antickou filosofii (vidíte to, ještě asi před 5 lety bych v animovaném filmu pro děti takové věci a jinotaje vůbec nehledala :D)

Kromě toho mi udělalo radost, že v "mekáči" konečně prodávají McFlurry MAGNUM... před 2 roky jsme ji měli v Rakousku a pořád jsme tady v ČR vyčkávali :) Rozhodně doporučuju! :)

Od včerejška (tj. čtvrtek) až do úterý mám v práci odpolední a večerní směny, na víkend jsem měla jiné plány, ale pomyšlení na nějaký ten vydělaný peníz je voda, čo ma drží nad vodou :D

No a potom konečně vyrazím směr letiště Mnichov a pak tradá na týden do teplých krajin :) A potom? Práce, práce, práce a v září stěhování na Moravu! ;)

Nemám ráda rozhodování. Píšu si "pro" a "proti", přemýšlím do úplného zbláznění a pak stejně mám pochyby. Strach. Obavy... a proto jsem ráda, že jedno z největších rozhodnutí, které prakticky ovlivní celý můj život, nějak vyplynulo samo na povrch.

Víte, když vám práva na UK utečou o pitomý 1 bod, připadáte si jako naprostý idiot, jako by váš život byl obrovský lakomec, který šetřil štěstím. Ztratíte veškerou sebedůvěru a nakonec se nepokusíte ani o odvolání. Rodiče stejně chtějí, abyste pokračovali ve studiu jazyků. FF UK, překladatelství a tlumočnictví.... Hlavně že je to v Praze.

Ale už dlouho jsem v podvědomí tušila, jak to nakonec bude. A tak letos v září začnu studovat na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. "A všem pražským právníkům vytřu zrak, až nakonec budou litovat, že mě "tenkrát" nevzali!" (To doslova řekla jedna moje známá, která mi velice fandí :D). Jsem nadšená. Z moderního studijního programu, zázemí, prostředí, internetových stránek (možná víte, jak nepřehledné jsou ty UKčkové, a než se k něčemu proklikáte, zabere vám to půl dne :D).

Rodiče tak velké nadšení nesdílí, rádi by mě měli v Praze a finančně se to mé studium také prodraží (bydlení, jídlo, občasné dojíždění 280 km domů+ další náklady, které jsou všude na VŠ), ale ať už si myslí cokoliv, budou mě v mém rozhodnutí podporovat. A nakonec se smíří s tím, že jejich prvorozená dcera po 20 letech pomalu ale jistě opouští hnízdo...

Od září se mně (a mé rodině) mění život. Nastává další etapa života. Jestli jsem na ni připravená? To nevím. Ale jisto mám v tom, že se na to moc těším! :)

Své první pracovní hodiny v nejmenovaném podniku mám za sebou. Teprve se s prací seznamuju, všechno dělám pomaleji než ostatní, ale snažím se zlepšovat s každým zákazníkem. Řeknu vám, že je to i zkouška mé trpělivosti a diplomového jednání. Jak se někteří lidé dokážou chovat... ale podepsala jsem etický kodex, takže se jenom usmívám, omlouvám za cizí/podnikové chyby a v duchu si myslím své :)

Střídání dusných veder a šílených bouřek mě už fakt nebaví. Za prvé nevím, co na sebe, za druhé nedá se skoro vůbec vyvětrat a za třetí se nedá v noci ani pořádně spát.

Plány, že budu pravidelně cvičit, se mojí leností a dalšími okolnostmi vytratily do ztracena. Také čtu méně, než bych si přála. Chci si také koupit jednu příručku o tom, jak si zlepšit paměť (ačkoliv jí mám fakt dobrou- dar od Boha:) ), abych se od září mohla šrotit paragrafy (i v angličtině). Jo a také se chystáme s kamarády z gymplu na Dobu Ledovou 4 (ta veverka mě bude "dostávat" asi ještě ve 30ti :D) :)

O víkendu vyrážíme za babičkou, protože se pořádá tradiční Svatoprokopská pouť, sejde se zase půlka rodiny a upeče se a následně zkonzumuje asi tuna pouťových koláčků :))

Minulý týden byl ve znamení němčiny a dělání taxikáře. Sestra tu měla na výměnný pobyt dvě německé slečny, tatínek byl tak laskavý, že jezdil do práce autobusem nebo s kolegy a nechal mi tu auto. Při této příležitosti jsem málem přejela zajíce (opravdu jsem čekala chřupání kostí a plechový zvuk nárazníku) :) V týdnu se u nás na fotbal slezla asi polovina všech Němců a jejich českých Gaststudentů, rodiče se ukázali jako velmi ochotní a tolerantní a naši barbecue-garden-house-fotball party si všichni vychvalovali :-)

O víkendu také přijela na letní prázdniny moje americká část příbuzenstva :) Bratránci jsou už na high school, ten starší mě přerostl o dvě hlavy! Jezdí do Čech tak jednou za 3 roky, proto si to vždycky musíme maximálně užít :) Zbožňuju tu jejich lámavou češtinu s tennesským přízvukem :)

Také jsem ve čtvrtek absolvovala "něco-jako-přijímací-pohovor" do práce, ještě se musím zastavit u personalistky a od středy už můžu začít vydělávat nějaké ty koruny :) Není to nic extra, ale jako summer job to bude dobrý :)

Podle obálky, která mi ráno přišla, to vypadá, že opustím Prahu a začnu studovat na Moravě. Tato varianta byla v pořádí 2., už jsem s ní ani nepočítala, proto jsem se ráno mohla štěstím zbláznit! :) Ano, patřím asi ke 2% Pražáků, kteří si nemyslí, že vše mimo Prahu je skoro jako konec světa!