Nevzdávám se, jsem jen fatalistka

10. června 2012 v 11:36 | Creencia
Věřím na osud. Nejsem ten typ, co by se o jednu věc pořád pokoušel dokola. Když to nevyjde jednou dvakrát, tak to prostě asi není můj osud. Asi k tomu nejsem určená. Smířím se s tím a jdu dál.
Mamka mě v mých rozhodnutích podporuje, taťka mi říká, že se lehce vzdávám. Ségra prohodí něco ve smyslu: "seš blbá" a dál se o to nestará. A já pak sedím, brečím a nevím co mám dělat. Tedy vím, ale začnu o tom pochybovat.
Pochyby jsou strašná věc. Pomalu vás užírají, až si potom připadáte jako po lobotomii mozku. A potom si musíte pořád připomínat, že jste svéprávní a dospělí a že vám do toho nemůže nikdo kecat. Rodiče ani ty pochyby.

A tak jsem šla a koupila jsem si plavky :) Mám radost. Na rodinné sešlosti jsem se dobře bavila, snědla tunu jídla a taky koukám na fotbal. Přede mnou je skoro 4 měsíční volno a začínám se těšit na to, co bude potom :)
Za poslední 2 roky jsem v některých věcech hodně dospěla. Psychicky se nehroutím z každého zklamání a neúspěchu, na všem se pokouším hledat i pozitiva, ve věcech, o kterých jsem přesvědčená, neustupuju. Pořád sice nevím, co chci a kam patřím, a někdy trpím pocitem méněcennosti- ale jsem si jistá, že všechno to má smysl ;)

"Don't regret anything you do, 'cause in the end it makes you who you are."

A co vy? Věříte na osud? Nebo v něco jiného? :)
 


Komentáře

1 Idealist. Idealist. | Web | 10. června 2012 v 16:16 | Reagovat

Toť otázka k zamyšlení. Určitě určitým způsobem na osud věřím, věřím že věci mají být tak,jak se dějí, ale na druhou stranu se snažím dosahovat i svým cílů. A jsem zase ten typ člověka,že to zkouší do tý doby,než to nefunguje:D,do tý doby sedim u příkladu,než mi nevyjde,protože vím,že prostě musí vyjít!:D, jsem taková.. chci to vědět, a to mě táhle to zjistit, tajemství je pro mě další otazník,na který chci znát odpověd:))

2 Cathy Cathy | Web | 10. června 2012 v 19:48 | Reagovat

nějakým způsobem věřím na osud a jiným způsobem ne .
je to záludná otázka pro člověka , jako jsem já . :)

3 expect expect | Web | 10. června 2012 v 21:28 | Reagovat

já věřím to že vždy se děje něco z nějakého důvodu má nás to poučit a dělat nás to lepšími :)

4 Té | Web | 10. června 2012 v 22:50 | Reagovat

Přímo na osud nevěřím, člověk svůj osud může změnit,když si opravdu za něčím jde, tak to může získat.Nic není na tomhle světě nemožné,všechno je to jen na nás, na lidech.Ikdyž, nic není nemožné, takže mít osud je taky jedna z možností:).

5 pan Nedostižný pan Nedostižný | Web | 12. června 2012 v 13:45 | Reagovat

trpět pocitem méněcennosti .. píšeš jakoby ses toho chtěla zbavit, ale je to myslím špatně.. jen si to nech, je dobře že tě to nutí o sobě přemýšlet .. to je cesta která nás nutí dopsět podle mě ;)
jinak se máš že máš tyhle rodiče... můj táta vůbec nic nechápe a je z toho akorát nerudný a my s mamkou jen kroutíme hlavou...

6 Bezejmenná Bezejmenná | Web | 15. června 2012 v 7:14 | Reagovat

Myslím, že to je docela obsáhlé téma a dalo by se o něm diskutovat i tři hodiny, takže je pro mě těžké to nějak stručně rychle shrnout do komentáře. Mám to podobně. I když, mě když něco nevýjde, pokouším se o to znova, pokud to jde. Ale je pravda, že pokud to dvakrát nevýjde, už na to kašlu. Díky mé flegmatické povaze se přes vše dokážu tak nějak přenést. Ale má to i své nevýhody. Nic neřeším, a pak zničeho nic to ve mě vše bouchne. Právě ty pochyby. A mnohdy to vypadá, že moje skleslá nálada nemá ani důvod. Nedá se říct, že bych to vše nějak nechávala osudu, protože jsem tvrdohlavá, a (prý) mám vlastní názory, které chci za každou cenu prosadit. Rozhodování očemkoliv je pro mě složitá situace, jsem nerozhodný člověk a můžu s přesvědčením říc,t že rozhodování je to nejtěžší v mém životě. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama