Dusno...

18. dubna 2012 v 21:17 | Creencia
Zdravím :)
Nějak mám pocit, že je všude dusno. Doma, ve škole a tak vůbec.
Doma jsme 14 dní řešili, jestli naši pustí ségru na jazykový pobyt do Německa. Začala chodit do autoškoly, fláká to, nechodí na hodiny teorie. Ve škole taky nezáří, známky na čtvrtletí nebyly moc slavné.
Argumenty, hádky, slzy, přednášky... Přemlouvala jsem naše, zastala jsem se ségry. Několikrát. Rodiče nakonec s 1000 podmínkami svolili. Ségra dosáhla svého. Ostatně jako vždycky.
Ségra mi ani nepoděkovala. Dneska na mě zase vyjela kvůli kravině, zase byla na mě hnusná.
Prostě spolu nevycházíme. Už je to asi 5 let. Nejdřív jsem byla v pubertě já, potom zase ségra.
Už si ani nevzpomínám, kdy se mě zastala nebo mi řekla něco milého. Všechno kritizuje. Jak se oblékám, jak chodím v lodičkách, jaké mám kamarády. Všechno, co řeknu nebo udělám, je děsně "trapný".
Tak mi řekněte, jak já mám mít nějaký sebevědomí, když mě neustále sráží jedna z nejbližších osob, co mám. A já jsem tak strašně blbá, že si to nechám líbit a jednou dvakrát do roka vybouchnu. "Moudřejší vždy ustoupí," říkali mi rodiče už odmalička.
Mamka ví, že mě ségra provokuje, ale už nemá sílu to řešit. Taťka to neřeší nebo drží se ségrou.
Bude to znít asi hnusně, ale jsem ráda, že ségra bude pryč. Budu mít tak nějak klid :)

Zítra ráno jdu na snídani/kafe s blonďatou slečnou A. :) Už se moc těším na pořádnej holčičí pokec s někým normálním :) V prváku jsme byly strašně velké a dobré kamarádky, potom jsme se na 3 roky od sebe odcizily. A. byla zamilovaná, já měla v 17/18 svou kalbovou a chlastací éru, za kterou se pekelně stydím... ale dospěly jsme a tu cestu jsme si k sobě opět našly :)

A co vy? Taky jste někdy našli cestu zpátky ke "ztracenému" kamarádovi/kamarádce?
;)
 


Komentáře

1 Myshut Myshut | Web | 21. dubna 2012 v 11:05 | Reagovat

mám takový stresový týden.jako kdyby se problémy nakupily na jednu hromadu://
našla?jo myslím..jednou,dvakrát?ze základky jsem v páté třídě na gympl odešla,protože mě jedna holka odstrkovala od kolektivu holek.byla jsem jiná,chytřejší(ale pátá třída není takovej hardcore).byla to taková šikana.bavila jsem se jenom s klukama,ale přesto jsem šla pryč.nikoho jsem po celé roky nekontaktovala.po 4-5 letech jsem narazila na kluky někde v kavarne.vyčítali mi,proč jsem odešla,proč jsem s nimi nezůstala..to je asi jedna cesta mého živote ke ztraceným přátelům.))

2 Myshut Myshut | Web | 21. dubna 2012 v 11:05 | Reagovat

spam:D zverejni muj komentar zdali chces))

3 Anička Anička | 4. května 2012 v 8:52 | Reagovat

Se ségrou se to časem srovná, určitě :)). Jsme taky dvě baby a jsem si jistá, že pozice toho staršího sourozence je těžší. Taky nemůžu říct, že bychom měly ideální vztah, ale cejtim, jak je to každym dnem lepší a lepší. Nemám to s ní vůbec jednoduchý, ale přibývá chvílí, ve kterých si musim říct, že jsem vážně ráda, že ji mám a uvědomim si, že je v mym životě nenahraditelná. I když mě často trápí ;). Po prázdninách nastupuju na VŠ (doufám :D) a budu strašně daleko, takže si ty hádky už začínám spíš tak nostalgicky užívat. A ségra mi už párkrát řekla, že musim jezdit domů každej víkend, nebo si pro mě dojede sama :)). Tak pěkný to mezi náma nikdy nebylo! Takže nezoufej, srovná se to, až dostane tvoje ségra rozum ;).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama