Duben 2012

Dusno...

18. dubna 2012 v 21:17 | Creencia
Zdravím :)
Nějak mám pocit, že je všude dusno. Doma, ve škole a tak vůbec.
Doma jsme 14 dní řešili, jestli naši pustí ségru na jazykový pobyt do Německa. Začala chodit do autoškoly, fláká to, nechodí na hodiny teorie. Ve škole taky nezáří, známky na čtvrtletí nebyly moc slavné.
Argumenty, hádky, slzy, přednášky... Přemlouvala jsem naše, zastala jsem se ségry. Několikrát. Rodiče nakonec s 1000 podmínkami svolili. Ségra dosáhla svého. Ostatně jako vždycky.
Ségra mi ani nepoděkovala. Dneska na mě zase vyjela kvůli kravině, zase byla na mě hnusná.
Prostě spolu nevycházíme. Už je to asi 5 let. Nejdřív jsem byla v pubertě já, potom zase ségra.
Už si ani nevzpomínám, kdy se mě zastala nebo mi řekla něco milého. Všechno kritizuje. Jak se oblékám, jak chodím v lodičkách, jaké mám kamarády. Všechno, co řeknu nebo udělám, je děsně "trapný".
Tak mi řekněte, jak já mám mít nějaký sebevědomí, když mě neustále sráží jedna z nejbližších osob, co mám. A já jsem tak strašně blbá, že si to nechám líbit a jednou dvakrát do roka vybouchnu. "Moudřejší vždy ustoupí," říkali mi rodiče už odmalička.
Mamka ví, že mě ségra provokuje, ale už nemá sílu to řešit. Taťka to neřeší nebo drží se ségrou.
Bude to znít asi hnusně, ale jsem ráda, že ségra bude pryč. Budu mít tak nějak klid :)

Zítra ráno jdu na snídani/kafe s blonďatou slečnou A. :) Už se moc těším na pořádnej holčičí pokec s někým normálním :) V prváku jsme byly strašně velké a dobré kamarádky, potom jsme se na 3 roky od sebe odcizily. A. byla zamilovaná, já měla v 17/18 svou kalbovou a chlastací éru, za kterou se pekelně stydím... ale dospěly jsme a tu cestu jsme si k sobě opět našly :)

A co vy? Taky jste někdy našli cestu zpátky ke "ztracenému" kamarádovi/kamarádce?
;)

Moje anglická láska. V pořadí už asi dvanáctá :)

14. dubna 2012 v 21:32 | Creencia
Ahoj :)
Jak asi (ne)víte, mám strašnou slabost pro Anglii. Hlavně pro prince Harryho. Toho miluju už asi od svých 10 let a byl to on a Arsenal FC, kvůli kterým jsem strašně moc chtěla do Anglie :D Nakonec jsem se tam teda dostala, Prince Harryho jsem nepotkala, na Emirates Stadium jsem se nedostala, mám akorát fotku z Musea Madame T. a hrníček se znakem Arsenalu. Ale neztrácím naději :D
Pamatuju si, že jsme ve třeťáku na fránině měli napsat esej na téma Můj ideální víkend a přečíst to pak před třídou. Všichni chtěli dlouho spát, mít snídani do postele, jít nakupovat nebo obleteť svět. A já? Já si naplánovala víkend s princem Harrym, procházky po králvoských zahradách, nákupy v těch nejdražších buticích na Oxford Street, návštěvu Harryho babičky, luxusní večeři při svíčkách na břehu Temže atd. Vynechala jsem jen vášnivej sex ve všech komnatách paláce, protože by to paní profesorka nemusela rozdejchat, a stejně bych přesáhla povolený počet slov :D
Kromě prince Harryho je mojí další anglickou láskou Colin Firth, Thomas Sangster, Jack Wilshere, ten kluk z Mekáče na Piccadilly Circus (Jonas, Jonathan, Joey nebo tak nějak :D) a tak dále :D
Ne, nemám opožděnou pubertu ani její druhou vlnu... každý máme nějakou slabost. Tou mojí jsou (mimo jiné) Angličani ;)

A tak jsem se konečně dostala k tomu, co jsem chtěla úplně původně "říci":
Představuji vám svou další anglickou lásku. Sam Kelly! Angličan+kytara+skvělej zpěv ... sorry, Harry, máš velkou konkurenci :)


Hody, (ne)hody...

9. dubna 2012 v 14:55 | Creencia
Tak mám za sebou velikonoční svátky.
Nějak extra je neprožívám. Dostanu několikrát přes zadek, v 7 mě vzbudí zvonek, protože nedočkaví malí kluci z ulice už chodí koledovat. Snažím se to přetrpět tak do 8-9, potom už na mě naběhne taťka s pomlázkou a je po spaní :D Během poledne ještě dorazí několik sousedů na frťana a je konec :D

Jelikož se o víkendu hrál Davis Cup, naši se vydali do "outůčka" (konečně jsme se dočkali, a bylo to "u nás"- jinak nic poti Ostravě ;) ) a já nakonec odolala a zůstala doma "protože moje nervy by to nevydržely a navíc se potřebuju učit"- hahaha :D Ségra už ve středu odjela s kamarádkama na chatu na Vysočinu, takže jsem v neděli barvila vajíčka sama. Z původních 8 jsem nakonec nabarvila jenom 5 :D (1 jsem rozbila při vyndavání z ledničky a 7 je přece lichý číslo, tak jich bude 6, no a pak mi jedno při vaření popraskalo, takže jsem stejně zůstala na lichém čísle :D) modrá a červená se chytla krásně, ale ze zelené se stala hnědo-brčálová, takže jsem to zachraňovala červenou stuhou :D

A ještě vzpomínka na Velikonoce mého dětství :)
Vždycky jsme byli u babičky a dědy :) Děda nás vždycky bral se ségrou na koledu. Měly jsme pomlázky větší než my samy a košíčky :) Obešli jsme všechny babičky a tetičky a bylo to super :) Hlavně ty sladkosti, vydržely nám až do letních prázdnin :D Babička se vždycky bála nás pouštět s dědou, protože se děda vždycky strašně namazal a babča měla strach, aby nás někde nezapomněl :D Naštěstí se tak nikdy nestalo.
Achjo, chtěla bych být zase malá a chodit koledovat... ;)

A co vy a Velikonoce? Jak je (ne)slavíte? A jaké byly, když jste byli malí?

Vzhůru na lov bot :)

2. dubna 2012 v 18:23 | Creencia
Ve středu píšu test z řecké a středověké filosofie. Pletou se mi všichni Anaximénesové a Anaximandrosové, Zenónové ze Sinópy a ty druhý z Eleje, různé důkazy boží existence od různých týpků, kteří byli svatí, nebo byli Tomášové (nebo Albertové?), spor o univerzálie je spíš bojem a chudák Pierre Abélard- vykastrovali ho :D
Tímto úvodem jsem chtěla říct, že jsem v tom ležela celej víkend, prakticky celej dnešek a budu za to potřebovat odměnu :) Takže ve středu jdu s tatínkem nakupovat boty. Lépe řečeno s tatínkovou kreditkou. Tatínek bude jenom zadávat PIN :) Ale není to tak, že bych své chudáky pracující rodiče v době finanční krize dostávala kvůli mé potřebě bot na mizinu... takové nákupy jsou na programu tak 1 za uherskej rok.
Věc se má tak, že mi tatínek vyhodil moje jediné černé baleríny, které se hodily naprosto ke všemu. Řekl, že jsou nechutné (opravdu takový výraz použil!). Tak to teda ne, byly sice trošku víc prošlapané, ale pořád vypadaly dobře a navíc měly mašličku (!) (- jsem ujetá na mašličky ;) ). Moje hlasité protesty byly umlčeny slibem, že mi teda zaplatí nové.
Dále... v autě mám hozené polobotky-kecky ( asi 4 roky staré, odrbané, ošoupané, ale pohodlné;) ), abych měla v čem řídit, když mám třeba podpatkové boty nebo v létě žabky. Nějakým záhadným způsobem se dostaly do taťkových rukou. Nenechal si vymluvit, že takový "hnus" je vážně určený jenom do auta. Tak mám slíbenou druhou položku na nákupním seznamu :)
A jelikož se říká, že do třetice všeho dobrého, už asi týden chodím kolem krásných lodiček na podpatku :D A protože jsem vyhozením a kritikou mé obuvy utrpěla značnou psychickou újmu, myslím, že si je zasloužím (kromě toho by mi krásně ladily k jeanům :D )

Tak snad to všechno dobře dopadne a budu mít test i boty.
A rok mi taťka nic dalšího nekoupí :D
A co vy a boty? Máte nějaký čerstvý úlovek? Jaký typ bot nejraději nosíte? ;)
*