Radosti všedního dne

2. prosince 2011 v 16:51 | Creencia
Doma mi říkají, že jsem pesimistka a mám katastrofické pohledy na život a svět kolem mě. Víte, nemyslím si, že by to byla pravda. V životě jsem zažila už tolik zklamání, že raději nic neočekávám a tím spíš jsem potom mile překvapena. Ale dokážu se radovat. Nejvíce z maličkostí všedního dne.

Asi tak před dvěma lety jsem měla takové období, kdy jsem pravidelně četla noviny. Konkrétně Mladou frontu :) Každý den v půl osmé jsem chodila do jedné malé zapadlé trafiky. Prodává tam starý pán, který nosí takové ty dědečkovské pletené svetry nevýrazných barev a vzorů.
Otevřela jsem dveře, zvoneček nad dveřmi oznámil můj příchod a už se na mě od pultu usmíval "pan trafikář" a co to prý bude. "Jednu Mladou frontu, prosím." Bude to osmnáct korunek českých. Mockrát vám děkuji. Nashledanou a přeji krásný den. Ten samý dialog se odehrával i následující den. Po čase jsem se stala stálou zákaznicí a pan "trafikář" si mě už pamatoval a každý den v půl 8 mě vítal se slovy "Dobré ráno, jedna Mladá fronta pro milou slečnu". Já mu zase při odchodu vždycky oplatila jeho přání krásného dne. Vždycky mě to potěšilo, a i když jsem třeba ráno vstala se špatnou náladou, pan "trafikář" mi ji hned zlepšil :)
Po nějakém tom čase moje éra čtení novin skončila, do trafiky jsem zavítala jen, když byla nějaká zajímavá příloha. A do dalším čase už ani to ne.
No a včera jsem po dlouhé době šla opět koupit noviny (budu upřímná: jen kvůli Magazínu Dnes s programem na Vánoce) a byl tam ten pán, měl na sobě pletenou hnědou vestu, usmíval se a zase po mně chtěl "osmnáct korunek českých" a popřál mi krásný den. Když jsem vyšla zpátky ven do toho mrazu, cítila jsem, jak se usmívám od ucha k uchu, a u srdce mě nějak hezky hřálo. A uvědomila jsem si, že mi ten pan "trafikář" vlastně chyběl a jak potěší takhle po ránu slyšet, že vám někdo přeje krásný den :) Protože v dnešní době se to už tak často nevidí...

A tak asi zase začnu číst noviny. Nebo si je alespoň kupovat :)
 


Komentáře

1 Pistácie Pistácie | Web | 6. prosince 2011 v 10:35 | Reagovat

Hezky musim rict :)) kdyz ti neco dela radost, najednou se to ale stane rutinou kazdodenniho zivota z duvodu, ktery ani nevis jaky je, s tim prestanes :) a pak po case se k tomu vratis a vlastne zjistis jak ti to strane chybelo :))
ani nevim, jestli jsem neco podobneho zaizla. mozna jo, ale nic si ted nevybavim :)))

2 Myshut Myshut | Web | 6. prosince 2011 v 21:52 | Reagovat

Moje profesorka na dějepis nám řekla,ať jsem v obraze,abychom věděli,co se kolem nás děje.Že všechno stejnak jednou souvisí i snámi.Ta měla zatraceně pravdu:)))Teď znám většinu dění ve světě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama