Říjen 2011

V hlavní roli broskev

31. října 2011 v 15:44 | Creencia
Zdravím :)
V pátek jsem tedy slavila s kamarády. Sobotní ráno bylo strašné. Broskvová vodka je zlo. Přinutí vás dělat a říkat věci, které by vás normálně ani nenapadly. Jediný světlejší bod je částečná amnézie. Alespoň do té doby, než vám začnou chodit zprávy od zúčastněných osob a vy se potom nestačíte divit. Ostuda. Chcete umřít. Za pár dní ten pocit možná přejde.
Celou neděli jsem četla. Celou rovná se 9 hodin v kuse :) To jsem naposledy dokázala při čtení Harryho Pottera. Mám za sebou 372 stránek a před sebou ještě dalších 342. (Schválně jestli někdo uhodnete název knihy ;) ) Miluju ten bohatě květnatý jazyk, volbu slov, které jsou přesně tam, kde mají být a žádné jiné slovo by je na tom místě nedokázalo nahradit. Naprosto mě ten velkolepý výběr slov pohltil. To jsem si uvědomila, až když jsem uslyšela, že z mé pusy vycházejí slova jako "morální sebedestrukce" nebo "racionální zavržení mysli" :)
Moje nedělní večeře byl broskvový kompot :)
No a do třetice všeho dobrého- dneska jsem měla müsli tyčinku s kousky broskví a broskvový bonbon :)

Článek tak nějak o všem a zároveň o ničem :)

27. října 2011 v 20:54 | Creencia
"... A nějaké speciální požadavky na pití máte?"
"Broskvová vodka kdyby byla...."
Takhle nějak se plánuje oslava podle Creencii :D Ještě že majitelka baru je skvělá ženská a vychází svým zákazníkům vstříc :)

Byla jsem v knihovně a teď pláči nad tloušťkou knih, které musím přečíst do školy.
Maminka mi koupila můj vytoužený zimní kabát, čímž udělala radost mně i mé kreditce :)
Nesnáším, když na mě na kruháku, nebo když v totálně ucpaném centru města hledám místo na parkování, troubí nervní a netrpěliví řidiči. Znervózňuje mě to.
Měla bych už začít alespoň přemýšlet o vánočních dárcích. Chybí mi inspirace a nápad. Každým rokem je to horší a horší, bojím se, jak to bude vypadat třeba za 20 let.
Zamilovala jsem si zelený čaj s příchutí mandarinky :)

Tenhle článek nemá hlavu ani patu, ale předpokládám, že každý blog musí minimálně jeden takový článek obsahovat... Že?
Mějte se krásně ;)

Mladý neznamená hloupý

24. října 2011 v 17:58 | Creencia
Nemám ráda předsudky. Někdy se jimi nechám ovlivnit i já, ale to je jen minimum případů. Předsudky jsou všude kolem nás. Bohužel....
Chodíš na gympl-jsi šprt. Jsi šprt-jsi nudný. Jsi blondýna-jsi barbie. Jsi barbie-jsi hloupá. Jsi žena- neumíš parkovat. Máš piercing a tetování-chlastáš a fetuješ. Nosíš značkové oblečení-jsi zazobaný rozmazlený fracek.
Smutné, jak to v dnešní společnosti chodí.
Dneska mi jeden pán, asi čtyřicátník, nevhodným způsobem řekl, že vlastně nemám právo říct svůj názor. Protože je určitě špatný. Protože jsem moc mladá. Nemám zkušenosti. Nic nevím a ničemu nerozumím. Prostě a jednoduše-on je ten inteligentní a já jsem ta pitomá mladá holka.
Víte, pane, to, že nemám před jménem titul a jsem o 20 let mladší, neznamená, že jsem hloupá. Upřímně, myslím, že můj inteligenční kvocient se minimálně vyrovná tomu Vašemu. Určitě mám větší sociální inteligenci než Vy.... Přála bych si Vás za několik let potkat a ukázat Vám, co všechno jsem dokázala. Já totiž vím, že dosáhnu-jak Vy říkáte- na "vysokou metu". A ještě u toho budu vypadat dobře- narozdíl od Vás! (:D jsem naštvaná, musím se nějak povzbudit :D)

Jděte si za svými cíli, věřte si a nenechte nikoho, aby vám snížil sebevědomí. Stejně to dělá ten dotyčný jenom proto, že vám závidí nebo ve vás vidí potenciální konkurenci ;)

Nebudeme si na nic hrát

22. října 2011 v 11:45 | Creencia
Včera mi ,jakožto člence organizačního výboru (:D), volal "pan inženýr" s nabídkou jeho služeb. Rovnou mi řekl, že mi volá, aby mě ovlivnil a přetáhl na svou stranu. Udělalo to na mě velký dojem. Větší, než kdyby mi půl hodiny mazal med kolem pusy a použil všechny známé druhy manipulačních prostředků. Stejně nejsem žádný blbec a vím, jak to v této branži chodí, tak proč bychom si měli na něco hrát. Hezky to říct narovinu- to se mi líbí :) Výběrové řízení stejně neovlivním :)
Je toho tolik, co musím ještě udělat... víte, mohla bych to svěřit nějaké jiné organizaceschopné osobě, ale mám strach, že to potom nebude tak, jak si to představuju. Už mi bylo řečeno, že jsem moc velká puntičkářka a moc to všechno hrotím. Jo, ale chci, aby to bylo dokonalé ( Jelikož "TO" je velmi tajná akce a můj blog může číst kde kdo, prozradím vám "TO", až "TO" bude aktuální :) ). Takže mě čekají ještě měsíce ztracených nervů, křiku a možná i pláče...(Velké díky těm 5 lidičkám, kteří stojí při mně a chápou mě :))

Dneska jsem se probudila a venku byla mlha. První věc, která mě kupodivu napadla, byla: "Zadní mlhovky mají oranžovou kontrolku... nebo zelenou?" Mají oranžovou :D
Program na dnešní den je velký nákup, bazén, sraz s kamarádkou a odvézt sestřičku na narozeninovou párty její kamarádky (takové malé holčičky to vždycky byly a teď už slaví 18... ten čas fakt letí...).

Okamžiky, které se navždy zaryjí do mé paměti

19. října 2011 v 18:44 | Creencia
... aneb okamžiky strávené s mými přáteli :)
Dnešní odpoledne mě opět usvědčilo v tom, jak skvělé kamarády kolem sebe mám. Není to vždycky ideální, jsou mezi námi občas rozepře, ale ty společné chvíle všechno zlé smažou :) Máme šílené nápady, ale dotáhneme je do konce. Proto jsme dneska spolu 4 hodiny dělali a míchali beton, i když nám to doma asi nikdo věřit nebude :D Byl to další zážitek, který budu vypravovat i svým vnoučatům :)
Bývalý spoužák slaví tenhle víkend 20tiny.....Je neuvěřitelné, jak rychle stárneme...Jo, připadám si stará... Před 4 roky jsme byli puberťáci, smáli jsme se přeřekům profesorů, o volné hodiny se chodilo do hospody a náš největší adrenalin bylo v 16 nakoupit flašky tvrdýho a v lese si udělat vlastní párty :D Za 4 roky budeme rozuteklí po celém světě, začnou chodit oznámení o sňatku, někdo už bude mít založenou vlastní rodinu, budeme platit INKASO a SIPO...

O víkendu jsem byla měnit pneumatiky u auta- kdyby mi někdo ještě před rokem řekl, že tohle budu dělat, vysmála bych se mu, jsem přece ženská a k tomu ještě moc mladá, na co mám zkušeného tatínka? Ne, já jsem už dospělá, jen na to někdy zapomínám.

Omlouvám se za mé nostalgické já, občas mě to popadne :)

Odpoutaná

16. října 2011 v 21:17 | Creencia
Není třeba trápit se kvůli květině, která zvadla. Za kratší či delší čas vyroste o kousek dál další- tisickrát půvabnější.

Je skvělý pocit si tohle uvědomit.
Po tak dlouhé době.
Odpoutat se.
Jít dál.
A neohlížet se zpět.

:)

Málo prostoru na vyjádření

13. října 2011 v 18:25 | Creencia
Ahoj :) Nějaký ten čas jsem se neozvala, škola si vybírá svou daň :)
Když jsme u té školy, profesoři nám říkají, jak se máme nebát říct svůj názor, snaží se vést výuku formou diskuse a tak dále. Potom se tedy vyjádřím, pan profesor s mým názorem nesouhlasí a vypukne souboj argumentů, který nemá vítěze. Tím by to pro mě skončilo, ale panu profesorovi to zřejmě nešlo z hlavy, takže už týden při každém setkání s ním poslouchám narážky na můj názor a postoj. Přijde mi to stupidní, absurdní a nedospělé.
Zatímco většina mých spolužáků má co dělat, aby napsali požadovaný počet slov ve svých pracích, já mám opačný problém. Musím slova a věty vyškrtávat, protože VŽDYCKY přesáhnu... v češtině i angličtině. Pár slov by nevadilo, ale když je to v řádu stovek slov, je to problém. Vyjádřit svou myšlenku minimem slov je umění.... které bohužel neovládám. Potrpím si na taková ta jazykově krásná spojení, která zpestřují a oživí celý text...
Zítra jdu do divadla na představení amatérských herců- mých kamarádů. Miluju jejich představení! Jsou originální, nápaditá a zanechávají ve mně ještě spousty dojmů několik dnů potom :) A v sobotu nejspíš navštívím festival amatérských filmů, kde svůj kousek uvede i můj kamarád :)
Těším se na ty kulturní zážitky :)

Party of the year :)

9. října 2011 v 11:59 | Creencia
Zdravím :) Včera jsem byla tedy na té párty roku. Očekávání byla veliká, mluvilo se o tom týdny dopředu, předpokládaná účast přes 120 lidí, celé sobotní odpoledne se na Facebooku objevovaly statusy, jak se všichni těší a jak to bude super (ano, i já jsem klesla tak hluboko :D)... pravidlo, že na pořádnou party se jezdí zásadně později, jsme dodrželi, zaplatili vstup a mohlo se jít pařit :) DJ hrál skvěle, zatancovala jsem si, přišla o hlasivky, naučila jsem se nový způsob pití panáků a tak vůbec :) Celkově to byla fakt podařená akce. Gympláci (současní i bývalí) prostě uměj pařit :D Jen byla škoda, že po 2-3 hodinách došlo pití a kromě piva a vodky se nic jinýho nedalo pít :) A taky mě mrzí, že v té neuvěřitelné hromadě lidí, jsem neměla možnost pořádně pokecat. Pozdravila jsem se s několika bývalými spolužáky, které jsem neviděla pěkně dlouho, ale ke spoustě jsem se ani nedostala. A ani nemám fotky (což je možná i dobře, jak tak nad tím přemýšlím...:)).
A dokonce jsme sehnali v brzkých ranních hodinách taxi bez čekání! ;)
Myslím, že do konce roku už žádná taková masová party pro uzavřenou společnost nebude. Tím víc se snad těším na nějakou gympláckou maturitní after party na jaře :)

Našla jsem ho!

6. října 2011 v 17:02 | Creencia
CHLAPA SVÝCH SNŮ!!!!!
Je dokonalý! Vysoký, sympatický, mladý, rád se směje, tmavý jako čokoláda a miluju jeho francouzštinu ( i když při jeho rychlé mluvě rozumím každé 4. slovo :D)!
Byla jsem z něj hotová od první vteřiny, a ačkoliv jsem se snažila chovat přirozeně a "jakoby nic", moc se mi to nedařilo, protože po semináři mi holky říkaly "jak je to na mně strašně vidět, že se na něj koukám jak na svatej obrázek, pubertálně se culím a usmívám...."
Je asi pravda, že za celé 2 hodiny, kromě 10 vět o mé návštěvě "la tour Eiffel", bylo culení se a koukání na Daniela moje jediná významná činnost, ale nemůžu poručit ženskému pudu a hormonálním reakcím v mém mozku :) A navíc se stal Daniel mou motivací! Ode dneška se začínám francouzštinu UČIT a ne spoléhat pořád na svůj tzv. "jazykový talent", který je při konverzaci s Danielem celkem na nic ;)

Au revoir, mes chers :)

No stress!

4. října 2011 v 18:29 | Creencia
Sobotní FB-záležitost jsem hodila za hlavu, mamka říká, že to stejně nevyřeším a maminky mají přece vždycky pravdu :D Jinak počasí, které panuje v poslední době, mě přinutilo vzít si opět letní šatečky :) každopádně moje tělo se zřejmě už rozloučilo s létem a takhle vysoké teploty ho zaskočily, takže mi včera nebylo moc dobře a málem jsem omdlela... ale vše je ok :)
Měla bych dělat tolik věcí, ale jsem nějaká zlenivělá a nic se mi nechce dělat. Včera jsem běhala po lese (:D) a nechce se mi z toho ani do fitka... to je už hodně špatný. A veškeré moje myšlení směřuje na sobotní akcičku :) těšim se jak malá, protože když se sejdou současní a bývalí studenti "našeho" gymplu a je jich přes 100, stojí to opravdu za to :)
Mám radost, že se mé sestře líbila kreditka do KFC, kterou jsem jí dala k svátku, konečně bude mít peníze na metro a neumře hlady :D Zítra má narozeniny V. a snad bude mít radost ze řetízku se čtyřlístkem ;)
Miluju nakupování dárků a těším se už na Vánoce ;) Strašně moc!